Naposledy aktivní: | 02. 11. 2021 | Zhlédnutí profilu: | 18.992 | |
Profil založen: | 04. 08. 2006 | Příspěvků: | 188 / 2.508 | |
Poslední změna: | 21. 11. 2019 | Fotografií: | 2 |
Dřep
10x20 kg
10x40 kg
6x60 kg
6x80 kg
6x100 kg
Benč
25x20 kg
25x40 kg
25x60 kg
25x80 kg
Tah
6x40 kg
6x60 kg
6x80 kg
6x100 kg
6x120 kg
Tlaky na ramena v sedě s JČ
20x10/10 kg
20x15,5/15,5 kg
20x20/20 kg
20x28/28 kg
dnešní trénink:
Benč
20x20 kg
20x40 kg
20x60 kg
20x80 kg
10x100 kg
10x120 kg
10x120 kg
9x120 kg
8x120 kg
5x120 kg
Naivně jsem si myslel, že odjedu pět desítek se 120 kg. Od neděle mě bohužel zase trochu brzdí komplikace z apnoe, ale dnes už to začíná být zase lepší tak snad to nezakřiknu. Každopádně tak jako tak, dva dny skoro bez spánku a bez jídla se asi podepsaly na výkonu.
Tlaky na šikmé s jednoručkama
20x28/28 kg
20x28/28 kg
20x28/28 kg
Ze šikmé cítím prokrvení prsou asi nejlíp ze všech tlakových cviků na hrudník. Bohužel mě už roky trápí ramena a nejvíc právě u šikmých tlaků, tak to jezdím vyloženě na pumping, váhu neřeším. Pomalá kontrolovaná opakování.
Triceps kickback střídavě
15x10 kg
15x13 kg
13x15,5 kg
12x15,5 kg
dnes:
Tahy klasikou nadhmat
10x40 kg
10x60 kg
10x80 kg
10x100 kg
10x120 kg
10x140 kg
10x160 kg
Tlaky na ramena v sedě s jednoručkama
20x10/10 kg
20x20/20 kg
15x28/28 kg
15x28/28 kg
15x28/28 kg
Dřepy
10x20 kg
10x40 kg
10x60 kg
10x80 kg
5x100 kg
3x140 kg
3x160 kg
1x180 kg
1x200 kg
1x230 kg
5x180 kg
5x180 kg
5x180 kg
Těch 230 kg bylo omylem. Šel jsem jedničku s 200 a říkám si, nijak dynamický to nebylo, dám radši jen 210 místo plánovaných 220. Vynesl jsem domnělých 210 a říkám si, sakra, 10 kilo navíc a pociově to docela ztěžklo. Dřepl jsem to, zopakoval jsem si tu větu o náhlém zvýšení gravitace a zakončil jsem to: no to na 220 radši dneska seru. Chci to sundat na drop set a jak jsem o to opřenej, koukám koukám a až po asi minutě počítání jsem pochopil, že jsem právě utrpěl záchvat nadměrné inteligence a o 20 kilo se sek. O to lehčí pak byly drop sety.
Rumuny
10x60 kg
10x100 kg
10x100 kg
10x100 kg
Ja se vždycky podívam na insta nebo fb, vidím ty chudáky co se snaží zvedatochrnutí, nebo i bez končetiň a v ten moment si řeknu, hovno, nejsi na tom tak špatně, koukej makat!
Ale i tak děkuju.
No ty jo. To je taky zajímavost. Nikdy jsem o tom neslyšel. Léčí se to nějak?
Kamaráde, promiň, že to napíšu teď trochu rejpavě jo, ale já jsem umíral. Doslova. Myslíš, že se neřešilo co všechno by mi v ten moment mohlo pomoci zase dýchat?
U mě s tím nejde dělat bohužel nic. Mám tu nejhorší formu apnoe s nejtěžšími klinickými projevy. Už jsem se s tím ale smířil a nevěřil bys jak jsem rád, že mám svůj přístroj a začínám zase normálně žít.
Je to bohužel doživotní diagnóza. Léčba ve smyslu nějaké medikace nebo tak něco, co by tělo zase přimělo normálně ve spánku fungovat neexistuje. Takže mám už od ledna speciální dýchací přístroj, na kterém jsem každou noc, celou noc. Je to něco na způsob ventilátoru, který pomáhá pacientům při léčbě covidu, ale s tím rozdílem, že já to mám doživotně každou noc. Ale můžu říct, díky bohu za to. Myslel jsem, že si na to nezvyknu, začátky byly těžký, ale teď už si nedovedu představit jedinou noc bez toho.
Benč
20x20 kg
20x40 kg
20x60 kg
10x80 kg
6x100 kg
6x110 kg
6x120 kg
6x130 kg
6x140 kg
3x150 kg
8x120 kg
8x120 kg
6x120 kg
Ahoj Vlku. V podstatě rozumím jen tomu nerozbitnej. Ale tak nějak tuším, že mi asi nepřeješ nic zlýho, takže dík.
Ahoj Yggu.
Noo můžu Ti říct, že bylo pár měsíců, kdy mě ten pověstný optimismus už i opustil. Když už mi s těch hypoxyckejch stavů přestával fungovat i mozek, úplně upřímně, to už bylo fakt k posrání. Do té doby jsem nechápal, jak někdo může spáchat třeba sebevraždu, teď už tomu rozumím, protože když se sype zdraví tak, že nevíš jestli se dožiješ rána, tak je to fakt na palici.
A ano, máš recht. Když jsem byl poprvé ve spánkovce, také to nechápali, že to ostatní doktoři po tolika hospitalizacích nechali dojít tak daleko. Inu, apnoe je pořád dost vyjímečné onemocnění, údajně trápí jen 4% populace, takže se asi není čemu divit.
A děkuju, děkuju a děkuju.
Ahoj. Tohle nechápe spousta lidí, těžko to popisovat, ale to cvičení mě prostě furt drželo nad vodou. Nejhorší stav jsem měl vloni cca měsíc před MČR a měsíc po. Vidina toho, že to nevzdám a postavím se na to podium mě strašně psychicky pomáhala v těch nejtěžších stavech.
Díky moc. Roky jsem cítil, že mě něco strašně brzdí, tak teď když už vím co a jak s tím bojovat, mám zas hroznou chuť zvedat a zkusit to posunout všechno dál. Uvidíme no. :-)
Nazdar chlape! No, doufám, že mi to tu teď nějaký pátek vydrží.
Abych se dostal k tomu, co se stalo, musím se vrátit až do roku 2015. Tehdy jsem měl za sebou první srdeční kolaps v práci. Po skoro týdenní hospitalizaci na klinice v německu tehdy nikdo přesně nedokázal říct, co přesně to způsobilo. Každopádně od té doby jsem se začal léčit s vysokým krevním tlakem a tu a tam se začali objevovat nejdříve bezvýznamné extrasystoly v srdečním rytmu a dál i závažnější arytmie. Vše se stále zhoršovalo a každý rok jsem trávil víc a víc času po nemocnicích na všemožných vyšetreních, protože k problémům se srdcem se začali přidávat stále další a další míň i víc závažné komplikace' já stále víc a víc času trávil po nemocnicích a doktoři stále nemohli přijít na to od čeho ty problémy mohou pocházet. Přeskočím do roku 2019, kdy už jsem se cítil fakt mizerně, v každém tréninku hrozná únava, u těžkých základních cviků jsem doslova odpadl hned po první pracovní sérii, nemohl jsem spát, nezvládal jsem běžné pracovní povinnosti, které jsem zvládal levou zadní. Srdeční problémy se extrémně zhoršovaly a s tím začaly i první psychické problémy. Každý večer jsem uléhal do postele s tím, že se ráno už neprobudím. Neuvěřitelný co se děje v hlavě a co mozek dokáže vytvořit při strachu o život. Z původních cca 800 arytmií za den se to v 2019 vyšplhalo na cca 10 tisíc za den. To je v průmeru zhruba 8 krát za minutu. Už tak špatný spánek se zhoršil tak, že jsem půl roku v podstatě vůbec nespal. Za celý rok 2019 mě 8x odvezla rychlá, vždy ve stavu těžký hypoxie, s arytmiemi a tlakem kolem 220/120 po dni, dvou v nemocnici na kyslíku se vždy vše až zázračně rychle srovnalo. Nikdo nechápal proč. Až v listopadu 2019, po tom co jsem i přes tyhle všechny problémy zatáhl na MČR 331,5 kg v novém národním rekordu, se na mě ,,usmálo štěstí". Poslední kolaps cca 4 dny po soutěži jsem málem nerozdýchal a můj kardiolog na to konečně přišel. Udělali mi vyšetření ve spánkové klinice a přišlo se na to, že celé ty roky co mi léčily následky všeho, byla příčina v onemocnění jménem spánková apnoe. Je to stav, kdy tělo ve spánku přestává dýchat. Výsledky vyšetření byly katastrofální a doktoři se na mě chodili dívat a nechápali, že tu ještě jsem. Dle primáře s Plzeňské plicní kliniky mě neprivezli za pověstných 5 minut 12, ale už 5 minut po 12. V průmeru jsem měl každou hodinu ve spánku (který se ale prakticky nekonal, protože po každé zástavě dechu se tělo vlivem pudu sebezáchovy probudí, ale mozek si to nepamatuje) 28 zástav dechu a každá byla delší než jedna minuta. Nejdelší naměřená měla minutu a 40 vteřin. Dle doktora u netrénovaného člověka přichází cca po 2 minutách bez kyslíku mozková smrt. Já normálně nevydržím zadržet dech ani 50 vteřin a největší sranda na tom je, že při apnoe nepřestane tělo dýchat jen po nádechu, ale klidně i po výdechu, takže...
No takže díky bohu se konečně přišlo na to, co mi je, ale bohužel se na to přišlo pozdě a následky si vyžírám i rok poté. A tak jako tak je to doživotní komplikace. Každopádně jak jsem psal, teď už konečně začínám zase trochu normálně žít a na tréninkách je to znát. Baví mě to teď opravdu jak nikdy, bohužel v blbé době plné zákazů, tak jsme si začali s manželkou cvičit doma a máme klid.
Jinak váha se pořád pohybuje plus mínus kolem 130 kg, ale přiznávám, že schodit 10 kg tuku by mi jen a jen prospělo.
Jdu se sem po letech zase na chvilku kouknout.
Začneme pozitivně. Vloni jsem málem zemřel. Od posledního kolapsu zhruba tak vloni touto dobou jsem v podstatě půl rok vůbec necvičil a snažil se dát dohromady. Něco se povedlo, něco stále trochu zlobí, ale bojuju a cca už 3 měsíce cvičím alespoň doma. Protože mě to zase baví jako roky ne, začnu si zase zapisovat deníček. Cíle nemám teď žádné, tréninkový systém je vyloženě pocitový dle aktuálního zdravotního stavu a času. Snad mi to zapisování néjakou dobu vydrží a nepřijde zas v blízké době zase nějaká neočekávaná událost. Baví mě to cvičení fakt jak za mlada i bez cíle a to je co říct.
Dnešní trénink:
Tahy klasikou
2x10 60 kg
2x8 100 kg
6x140 kg
3x160 kg
3x180 kg
3x200 kg
3x210 kg
3x220 kg
3x230 kg
3x240 kg
Přítahy v předklonu s oporou o lavičku s jednoručkami
4x12 35/35 kg
Velmi striktní pomalé opakování. Nemám težší jednoručky.
Shyby nadhmatem s dopomocí nohou
4x10
Bez dopomoci se s aktuální TH cca 130 kg přitáhnu tak 3-5x
Tlaky na ramena v sedě s jednoručkama
20x 10/10 kg
20x 20/20 kg
20x 28/28 kg
16x 35/35 kg
12x 35/35 kg
9x 35/35 kg
1234...166167168 |