Moc dobrý článek! Je super, že se sem aktuální a vědecky podložené informace dostávají

Dobrý den Pavle, podle amerických vědců ponožky znásobí účinek přibližně 32x, ale jen ty v růžové barvě. Pošlete poté foto do redakce a my ho s radostí zveřejníme. S pozdravem, Miloslav Šindelář

To je dobrá poznámka. Je však těžké od sebe odlišit, kdy se jedná o genetickou adaptaci, která se vyvíjela tisíce let u populací, které žijí v oblastech polárního kruhu nebo jestli jde o adaptaci epigenetickou. Rozdílné populace také reagují na zimu odlišně, kdy například negroidní etnikum bude logicky zimu snášet hůře. Také to vyšší procento podkožního tuku například u inuitů může souviset s vysoce energeticky denzní stravou.

Ale jak je uvedeno v článku - studie opravdu potvrzují pozitivní vliv vystavování se chladnějšímu prostředí na náš organismus (a patří tam i shazování tuku). Přičemž se zdá, že větší benefity má mírné snížení teploty okolního vzduchu než extrémní ledové koupele (kdy naopak může dojít ke zpomalení metabolismu).

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23867622

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24459687

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4861193/

Díky za reakci! Každá dobrá dieta by měla být udržitelná dlouhodobě. To, že píši o ketogenní dietě jako o `dietě` neznamená, že jde jen o restrikci kalorií s cílem redukce hmotnosti, ale mám tím na mysli i životní styl. Ostatně název je převzat z anglosaské literatury, kde má slovo `diet` trochu obšírnější význam než tady u nás - i když se to tady také začalo měnit a pojem `ketogenní dieta` nebo `ketodieta` se i u nás v tomto smyslu používá. Ketogenní životní styl zní zvlášťně (nebo aspoň mně). Jestli myslíte délku trvání uvedených studií, tak z pochopitelných důvodů nemohou obvykle studie probíhat desítky let. O zdravotních benefitech se v článku zmiňuji také - nebo máte na mysli ještě nějaké další? Jinak samozřejmě článek nemůže plně obsáhnout celé téma, ale tímto článkem jsem chtěl hlavně poukázat na to, že ketogenní dieta není nadřazena těm ostatním a to zřejmě i ze zdravotního hlediska (viz. studie z poslední doby).

Díky! Od tebe to potěší.

Ano, díval jsem se na to. Proto mateřské mléko pořád zůstává tou nejlepší volbou pro dítě (a kojení má mnoho výhod i pro matky), pediatři to také matkám doporučují až na některé výjimky, kde by mohlo kojení ublížit matce nebo dítěti.

Díky všem za ohlasy a sdílení na Facebooku!

Právě shromažďuji podklady k dalšímu článku, který se týká tzv. modrých zón. Jsou to oblasti s největším počtem centenariánů (lidí nad 100 let) a obecně s nadprůměrně vysokou délkou života. Klidně mi můžete sem do diskuze nebo pm napsat své náměty na další témata, která by vás zajímala.

1) 

To, že chemická umělá sladidla ovlivňují hladinu glykémie, je další mýtus. Neovlivňují.



2)

Diabetes je velmi složitá a rozsáhlá problematika stejně jako například rakovina. Určitě by se i pár studií, které poukázaly na souvislost umělých sladidel a cukrovky druhého typu, dalo najít. Já vím o studiích, které byly prováděny jen na hlodavcích a o jedné studii na lidech. Tyto studie poukázaly na negativní vliv um. sladidel na střevní mikrobiom a následně i na glukosovou toleranci (“prediabetes), což je jeden z faktorů, které se podílí na vzniku diabetu 2. typu. Média se toho samozřejmě chytla s titulky jako „Umělá sladidla vedou k diabetu” apod. Ale jak už jsem psal v článku - u zvířat v tomto případě probíhají odlišné biologické procesy než u lidí a výsledky těchto studií nelze generalizovat na naši populaci. Navíc u zmíněné studie na lidech (i na hlodavcích) byly podávány velmi vysoké dávky, které je obtížné reálně dosáhnout.

Dají se dohledat i relevantní studie, kde umělá sladidla budou v tomto ohledu k diabetu na tom lépe než například slazené nápoje. Jak už jsem psal v článku - i díky úbytku hmotnosti při nahrazení slazených nápojů za jejich dietní varianty, dojde i ke snížení rizika vzniku diabetu (který koreluje právě s obezitou).

Nechci se um. sladidel zastávat, ale nějaké démonizování sladidel určitě není na místě. Samozřejmě stále nejlepší volba bude pít vodu. Jen jsem tím ale chtěl říci, že v mnoha ohledech jsou nápoje s um. sladidly menší zlo než ty slazené cukry.

Doporučuji se podívat např. na:
(jde o review s Cochrane library, tzn. s ohledem na kvalitu zdroje se bude řadit k těm nejlepším)

http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/nbu.12129/full

Červené maso je podle IARC zařazeno do skupiny 2A, což znamená „pravděpodobně karcinogenní pro člověka”. Takže stejná skupina jako např. AS. O skupinu výš je například alkohol. Přímo na stránkách WHO píší: „This recommendation was based on epidemiological studies suggesting that small increases in the risk of several cancers may be associated with high consumption of red meat or processed meat. Although these risks are small”. Takže klasicky zase epidemiologické studie, které nedokazují kauzalitu, takže je to tak jak jsem napsal do článku - prostě nevíme. „Limited evidence means that a positive association has been observed between exposure to the agent and cancer but that other explanations for the observations (technically termed chance, bias, or confounding) could not be ruled out.”

zdroj WHO: http://www.who.int/features/qa/cancer-red-meat/en/


Díky za reakci! Je důležité si uvědomit, že vláknina není vždy prebiotikem. Podle užší definice prebiotik plně splňují kritéria jen dvě složky potravy - trans-galaktooligosacharidy a v článku již zmíněný inulin. Samozřejmě je více látek, které mají prebiotickou aktivitu, ale už nesplňují všechna kritéria.

Vhodných potravin je jistě více. V článku jsou jen příklady a vybíral jsem je (mimo jiné) právě dle obsahu inulinu a prospěšnosti pro náš mikrobiom. Navíc jak říkáš - potraviny jako topinambur nebo jakon v ČR konzumuje málo lidí a myslím, že i málo lidí je zná. Tzn. když o nich napíšu, přispěju tím možná u pár lidí k větší diverzitě ve stravě a to je další plus :).

Obiloviny a luštěniny jsem do článku nezařadil také z toho důvodu, že občas našim střevním bakteriím nemusí svědčit (např. díky obsahu látek jako jsou FODMAP).

Odkazy na zdroje pošlu do PM.