Naposledy aktivní: | 09. 12. 2022 | Zhlédnutí profilu: | 2.881 | |
Profil založen: | 07. 10. 2013 | Příspěvků: | 5 / 70 | |
Poslední změna: | 22. 06. 2017 | Fotografií: | 0 |
Co se týče dotazu:
V současnosti je jako hlavní růstový stimul vnímaná mechanická tenze (to znamená samotné zatížení svalu - především formou odporové cvičení).
Zatížení ovšem musí překonat určitou prahovou hodnotu, aby bylo schopno stimulovat anabolické procesy (svalovou proteosyntézu), aktuálně je jako spodní hranice zatížení uváděna hodnota ~30 % 1 opakovacího maxima. Samozřejmě je pak potřeba splňovat ještě určitá další kritéria, aby došlo ke stimulaci růstu např. potřebný počet opakování.. série by měla být provedena s určitým úsilím, neměla by být ukončena dříve, nežli několik málo (pevná hranice neexistuje) opakování před svalovým selháním. Toto je např. u sérií s nízkou zátěží docela problém, ono např. 30 opakování dřepů téměř do selhání opravdu není příjemnou záležitostí :D. Tedy série o takto vysokém počtu opakování, kdy dochází k velké akumulaci odpadních produktů svalové práce (pálení svalů)jsou dost náročné, především co se týče `hlavy`
Hodnotit diskusní příspěvky mohou jen přihlášení uživatelé. Hodnocení jsou pro přihlášené uživatele veřejná (tzn. přihlášení čtenáři vidí, kdo jak hodnotil).
Hodnotit diskusní příspěvky mohou jen přihlášení uživatelé. Hodnocení jsou pro přihlášené uživatele veřejná (tzn. přihlášení čtenáři vidí, kdo jak hodnotil).
ad2. muscle full effect, neboli snížení míry svalové proteosyntézy se zřejmě neprojeví v době po odporovém tréninku tak brzy jako je tomu ve stavu, kdy příjmu bílkovin nepředcházel odporový trénink. míra svalové proteosyntézy je pořád zvýšená i v periodě 3-5 hodin po tréninku (na studii s dlouhodobějším měřením sval. proteosyntézy jsem nenarazil) u sportovců je tedy tento jev diskutabilní.
ad3. zvýšenou senzitivitou svalů po tréninku je myšleno, že oproti klidovým podmínkám je v potréninkovém období zvýšená odpověď proteosyntézy na příjem i nižšího množství bílkovin ( ve studii bylo užito 15 g syrovátkového izolátu, což by v klidových podmínkách zapříčinilo nižší míru proteosyntézy nežli v potréninkovém období)
ad4. ono příjem bílkovin v nočním období (a celkově časování příjmu) je diskutabilní, je prokázano, že hlavním faktorem je celkové množství přijatých bílkovin v průběhu dne (týdne,měsíce, apod.) až poté je na místě řešit časování. Pokud jste někdo, kdo chce maximalizovat svalové přírůstky, a večer před spaním již například nezvládáte pevnou stravu s dostatkem bílkovin, zdroj bílkovin zde určitě přichází v úvahu (problematika bílkovin bude popsána ve dvou článcích, které by se měly za nějakou dobu objevit)
k té poslední otázce: je to myšleno ve vztahu k `vypnutí` proteosyntézy po těch 3 hodinách od jejího vzestupu, jak již je popsáno výše, po tréninku bude tento stav zvýšené míry proteosyntézy trvat déle.
Snad jsem na nic nezapomněl :-)
Hodnotit diskusní příspěvky mohou jen přihlášení uživatelé. Hodnocení jsou pro přihlášené uživatele veřejná (tzn. přihlášení čtenáři vidí, kdo jak hodnotil).
Hodnotit diskusní příspěvky mohou jen přihlášení uživatelé. Hodnocení jsou pro přihlášené uživatele veřejná (tzn. přihlášení čtenáři vidí, kdo jak hodnotil).
Hodnotit diskusní příspěvky mohou jen přihlášení uživatelé. Hodnocení jsou pro přihlášené uživatele veřejná (tzn. přihlášení čtenáři vidí, kdo jak hodnotil).